10.března 1995 se poprvé od převratu v roce 1989 konal sběr železného šrotu. Tuto akci provedl místní SDH.

30.března se rovněž poprvé konala veřejná beseda se starostou města Janem Kotnem a poslankyní pro místní část Hněvkovice Alenou Štěrbovou. Diskuse obyvatel se nesla v ostrém duchu a bylo poděkováno předsedkyni Občanského výboru paní Moravcové od starosty Kotna za činnost v letech 1990-1994.Jednalo se o první setkání s vedením města a obyvateli Hněvkovic

4.června 1995 oslavil SDH své kulaté jubileum -100 let existence. V námětovém cvičení několika hasičských sborů se domácí tým umístil na třetím místě. Kádr tvořili Milan Krbec, Radek Romanovský, Petr Čech, Zdeněk Pečenka, Jaroslav Krbec, Vladimír Benda.
Akce se konala na hřišti TJ.SOKOL a sponzorsky pomohly firmy a organizace ZD Jiřice, Orient-Hospoda U DUBU, Pivovar Bernard a Městský úřad Humpolec.

V červenci a srpnu byly provedeny nové omítky na obou kapličkách ve vesnici. Místní komunikace od křížku ke hřišti byla opravena škrabanou asfaltovou drtí. Hospoda U DUBU zdražuje cenu točeného piva Ježek 10.Nová cena je 7 Kč. Původní 6.40 Kč.

V listopadu 1995 byla nově pokryta střecha kapličky. Na Havlově kopci se začínají provádět zemní práce pro vysílač mobilního operátora. Akci provádí firma STATUS Humpolec.

Od března 1996 se v Hospodě U DUBU mění značka piva. Ježka střídá desítka REGENT z Třeboně. Je nutno poznamenat, že v té době mizí Ježek i z okolních hospod a restaurací. Poprvé se oslava pálení čarodějnic nekonala ve Vršku nad vesnicí, ale v prostoru před víceúčelovou budovou. Vzniká tak zřejmě nová tradice této akce. Cena točeného piva jde opět vzhůru již na 7.50 Kč.

Po jedenácti letech od připojení k Humpolci došlo k sejmutí cedule Místní národní výbor ze zdi víceúčelové budovy. Stejně tak dopadl i bývalý státní znak socialistického Československa. S nástupem roku 1997 dochází ke změně autobusového dopravce na okresu Pelhřimov. Majitelem akcií ČSAD se stala firma ICOM transport se sídlem v Jihlavě. Došlo ke zrušení spojů . Např.oblíbený v 16.30 z Humpolce, ranní školní v 7.30hod. Jediný autobus do Pelhřimova přes vesnici jede ráno v deset hodin. Cena lístku do Humpolce od nás je 5 Kč. Zatím.

21.6.1997 uspořádal SDH hudební vystoupení před víceúčelovou budovou. Na akci hrál Z.Dítě z Humpolce. Od konce června se desítka REGENT prodává za 8,20 Kč. Dvanáctka za 10Kč.

Ve dnech 24.-25.července 1997 podnikla Jihočeská energetika a.s. razii na černé odběratele elektrické energie. Vesnice byla obklíčena ze dvou směrů a speciální týmy prováděly kontroly v domácnostech, protože vybraní lidé měli od jistého významného expředstavitele obce montováno zařízení umožňující neevidovaný odběr.

11.října opět SDH sbírá po vsi železný šrot. Tato iniciativa má pravidelný charakter,což obyvatelé přivítali.

V jarních měsících roku 1998 dochází k zavážení a terénním úpravám v prostoru letité divoké skládky ve Vršku. Od března se opět zvyšuje cena Regentu na 8,60 Kč .Na Velikonoce se objevuje novinka na pivařském trhu-11procentní lahvový Bernard. Cena ve firemní prodejně bez zálohy je 7,70 Kč.

14.dubna 1998 zahajuje Václav Krejčí bourání autobusové zastávky u obchodu Jednoty. Důvodem je navrácení pozemku pod čekárnou původnímu majiteli. Čekárna je za dva dny zbořena, kde bude nová, zatím obyvatelé netuší.

4.6.se v Hněvkovicích objevila volební štafeta ODS v rámci kampaně na předčasné parlamentní volby. Setkala se s naprostou ignorací a nezájmem Hněvkováků. Novou čekárnu tvoří stará plechová bouda před prodejnou Jednoty, kterou přitáhli a usadili fotbalisté. Je to vrchol nevkusu, ale na moderní prosklenou zřejmě město peníze nemá.
V listopadu na trh uvádí pivovar 13tku černý ležák. Cena 12,50 Kč+3 Kč záloha.

V červenci se na hřišti konala oslava 30.výročí založení TJ.SOKOL Hněvkovice. Utkání se konalo za poměrně větrného počasí a náš A tým podlehl Jiskře HUMPOLEC 1:10. Stará garda Hněvkovic remizovala se STROMOVKOU HUMPOLEC 3:3. Večer proběhl za hudebního doprovodu pánů Podoby a Veselého.

Od srpna 1999 mění ochod smíšeným zbožím i hospoda U DUBU majitele. Po J. Štecherovi se vedení ujímá Eva Němcová. Točená desítka stojí již 9,30 Kč, dvanáctka 11,70 Kč. V závěru roku pokračují práce na výstavbě benzinové stanice firmy TOTAL v prostoru odpočívadla u dálnice, které je blíže k Humpolci. Dominantu Hněvkovic- křížek u mostu je hyzděn proschlými stromy. Kdy dojde k jejich likvidaci? Šéf odboru životního prostředí Kocman zřejmě věří, že se ještě zazelenají….

Zemědělské družstvo Jiřice opustil v průběhu roku 1994 dosavadní předseda Jaroslav Strachota, který se stále více věnoval svým soukromým obchodům, než řízení podniku. Byl to první hřebíček do rakve. Vedení firmy tak padlo na hřbet dosavadnímu ekonomovi Bartákovi. To byl odborník na čísla , ne však tvrdá manažerská osobnost, kterou by ZD potřebovalo. Barták se stal podle nových předpisů ředitelem družstva a předsedou představenstva traktorista Kváš. Družstvo se prakticky ocitlo bez pevného vedení.

Později odchází agronom Jaroš a místopředseda představenstva Koten, který za staré éry byl předsedou KSČ v původním JZD už nové době nestačil. Nová zemědělská technika se nekupovala družstevníci mohli jen tiše pokukovat po traktorech různých značek, které se v ekonomicky úspěšnějších firmách začínaly objevovat.

Roku 1995 se ještě poměrně vysokým nákladem provede stavba zastřešení a protiprůsakové izolace na čerpací stanici pohonných hmot v Hněvkovicích, ale peníze chybí kam se člověk podívá. V kravínech odchází pásové dopravníky hnoje a jejich opravy, nebo výměny jsou flikovány jak to jde. Velkým problémem ZD byl stav údajně nedokončených restitucí. Tyto pohledávky blokovaly možné dotace z Podpůrného a garančního fondu ministerstva zemědělství. 

I když družstvo přešlo jako celek k mlékárně v Přibyslavi a platby za mléko byly včasné  a výhodnější  než v tehdejších Jihočeských mlékárnách, finance to zajišťovalo v převážné míře na platy zaměstnanců.
Krizovým obdobím se stala druhá polovina roku 1996. V srpnu oznámil rezignaci Ing. Barták z postu ředitele. Nemohl již unést obrovskou odpovědnost a zátěž. Je nutné poznamenat, že se nepodařilo sehnat k Bartákovi nějakou jinou silnou osobu, která by převzala část řízení.

Do konce roku 1996 se družstvo ocitlo v smrtelné křeči. Částečně se o řízení snažil Ing. Krupička a místopředseda Koten. Spíše se zalepovaly ty největší dluhy. V listopadu se objevily první oficiální řeči o konci ZD. Objevuje se postava Ing. Kulhavého, známého muže z bývalého družstva v Budíkově. Nabízenou roli ředitele odmítl a měl zájem s podnikatelem Faltem vytvořit společnost s ručením omezeným.

V prosinci 1996 proběhly dvě členské schůze ZD, které rozhodly o vytvoření společnosti Zemko Jiřice, která měla bývalému družstvu platit nájem. Taková byla první verze podnikatelského záměru dvojce Kulhavý -Falt. Členové možná ani přesně nevěděli co schvalují. Koten si mohl oddechnout, neboť se zbavil velké části odpovědnosti. Je pravdou, že se objevily i jiné kuloární eventuality konce družstva.
Existovala prý nabídka ZD Želiv, že převezme budovy a polnosti, ovšem bez zaměstnanců. Tehdy se zdála tato varianta jako nepřijatelná. Členové věřili, že dojde k něčemu novému, neboť družstvo fakticky neřídil nikdo, jiní varovali před panem Kulhavým a dali mu přezdívku Likvidátor. Většina příznivců i odpůrců nového subjektu se ovšem nikdy přesně nedověděla, jaké bylo vlastně právní zákulisí vytvoření společnosti a umrtvení funkčnosti ZD.

Rok 1990 znamenal pro život Hněvkovic období, kdy k viditelným změnám nijak nedocházelo. Po obnovení systému politických stran v Československu by se jen člověk neznalý místní mentality mohl domnívat, že vzniknou nové strany i v Hněvkovicích. Opak byl pravdou.

Bývalá vládnoucí KSČ se v největší místní části Humpolce rozpadla a činnost ukončila. Předáci strany oznámili, že kdo má zájem, může se přihlásit jako člen přímo v Humpolci. Zanikl i Československý svaz žen a Socialistický svaz mládeže. Ten sice ještě nějaký čas živořil pod novým názvem Svaz mladých, ale jedinou akcí kterou podnikl byla výstava pivovarských suvenýrů v březnu 1990 u příležitosti pátého výročí vzniku zájmového sběratelství pivních etiket v obci. Do konce roku se SM rozpadl a jeho členové rozpustili finanční prostředky, které zbyly po SSM v alkoholu a svatebních darech koupených exčlenům obou svazů.

Svobodné volby konané v červnu 1990 přinesly vítězství Občanského fóra, jenž bylo revolučním slepencem různých politických směrů. Překvapením však bylo, že voliči v Hněvkovicích dali dost hlasů i KSČM, která obsadila druhé místo. Občanské fórum se nikdy v Hněvkovicích založit nepodařilo. Levicové postoje jsou pro naše obyvatele dávnou tradicí.

Rok 1991 přinesl všem obyvatelům ČSFR liberalizaci cen, což byl první výrazný krok k obnovení kapitalistických poměrů. Prvé dny po zrušení maloobchodních cen bylo v hospodě U Dušků docela prázdno. Cena 11tky ORLÍK se ze 3,10 Kčs vyšplhala během dvou dnů na 7,10 koruny. Ve všech restauracích a hospodách v okolí se začíná pít desítka. Podobné to bylo i u dalších výrobků. V Humpolci bylo v té době normální vidět, jak se přímo z nákladních aut prodává máslo, neboť bylo lacinější než v obchodní síti.

Novou předsedkyní Občanského výboru se stala Eva Moravcová a její působení ve funkci velkým přínosem nebylo. Pokoušela se sice krátce o obnovení školy v Hněvkovicích, ale bezvýsledně. Budova i nadále patřila Archeologickému ústavu. Ztráta této nejstarší stavby v Hněvkovicích je jedním z největších omylů předsedy KSČ Pavla Němce a posledního šéfa městského národního výboru Vondráka.
V celé republice probíhá proces privatizací, který postihl i pivovar v Humpolci. Jeho osud nezachránil ani projekt 12tky Zálesák. Toto pivo se kazilo a v srpnu 1991 se přestalo vařit. Pivovar samotný byl koupen v dražbě v říjnu stejného roku.

V prosinci zahajuje Josef Štecher, bývalý předseda SSM činnost hospody U Dubu. Využil tak bývalé kanceláře JZD v prostoru víceúčelové budovy. Této konkurenci se hostinec U Dušků dlouho bránit nedokázal a nedávno restituovaný podnik Zdeněk Dušek zavírá. Hněvkovice tak přichází o sál, i když nikterak velký. Josef Štecher otevírá i novou prodejnu, rovněž ve víceúčelové budově. Obnovuje tak tradiční značku Orient. Rovněž v Humpolci má pronajatý potravinový obchod. Hněvkovice se tak stávají jedinou místní částí města, kde fungují dva obchody se základními životními potřebami. 

Rok 1992 přinesl druhé tzv. svobodné volby a v nich v Hněvkovicích vítězí KSČM. JZD Dálnice Jiřice začíná prodělávat transformaci a je vytvořeno Zemědělské družstvo Jiřice. I když na členských schůzích se v této otázce objevily ojedinělé názory na oddělení Hněvkovic od Jiřic, zvítězila však myšlenka stejného podniku, jen ze změnou názvu. Družstvo se však musí potýkat s problémem restitucí, kdy žadatelům se vrací majetek vložený do bývalého JZD. Hněvkovice nejvíce sledují navracení majetku panu Zdeňku Koubkovi. ZD Jiřice se v nových ekonomických podmínkách nikterak zvláště nedaří a již od transformace se kuloárně mluví o blízkém rozpadu.

V samotné vesnici již nedochází k žádným akcím, život se jakoby vytratil. Kde v jiných vesnicích došlo po převratu k oživení tradic, obnově spolků, nebo k tvoření něčeho nového, tak v Hněvkovicích se naopak rokem 1989 vše dokonale utlumilo.

Bezpochyby nejvýznamnější osobností Hněvkovic je básnířka a publicistka Libuše Pamětnická. Narodila se 10.července 1920.

Svůj první román publikovala roku 1939, jmenoval se Břízy ve větru. Spolupracovala s Týdeníkem z Českomoravské vrchoviny, který byl vydáván v Pelhřimově, s týdeníkem Havlíčkův kraj, nebo s Družstevními novinami.
Za druhé světové války žije v Praze a zde v Pražském ilustrovaném zpravodaji kromě fejetonů vychází román na pokračování s názvem Vysoká mříž.
Roku 1942 vydává v edici Zvěrokruh básnickou sbírku Malá princezna. Špronglovo nakladatelství z Pelhřimova ji roku 1944 vydává knihu Pohádky měsíčních večerů.

Na rodnou Vysočinu se vrací roku 1954 a literárně publikuje v listech Nástup, Jiskra a Jihočeská pravda.
Zabývá se nejvíce pedagogickými otázkami a mimočítankovou četbou. V sedmdesátých letech se definitivně vrací k poezii, kde čerpá náměty především z okolí svého rodiště, nezastupitelné místo má v jejích básních příroda a její tvorba se postupně stává nadčasovou. S jejími verši se čtenáři mohli setkat v periodiku Humpolecký zpravodaj, týdeník Nástup, Hlas 91, Nový týdeník z Českomoravské vysočiny.

Osmdesátá léta byla autorsky velmi plodná. Vydává několik básnických sbírek. Jsou to Rytmy kraje /1983/, Milování /1986/, verše k poslednímu rozloučení pod názvem Planutí a zhasínání vyšly v roce 1991 a o rok později Kalendář srdce.

Vydání knihy pověstí o tajemných bytostech z hradu Orlík a okolí s názvem Strašidla ze Zálesí se autorka již nedočkala.
Zemřela roku 1992 v Humpolci.

Sloučením s Humpolcem nastává nová éra Hněvkovic. Dalo by se říci, že bezejmenná. Vesnice s více jak třemi stovkami obyvatel je nyní ještě méně známá než dříve.

Rok 1986 byl opět rokem volebním. Do městského národního výboru v Humpolci byli zvoleni jako poslanci Vladimír Jirák a Václav Zadek. Pro funkční období1986-1991 byl ustanoven i tzv. občanský výbor. Jedná se o poradní orgán, který se může vyjadřovat k problémům, avšak rozhodovací práva nemá. Jeho předsedou se stal František Němec.

Na podzim 1987 se začíná s rozebíráním objektu prodejny. Bourá se tak i bývalý hostinec Orient. Občané Hněvkovic uzavírají socialistický závazek, že odpracují na výstavbě prodejny smíšeného zboží bezplatně 1 500 brigádnických hodin.

Stejného roku byl uveden do provozu velkokapacitní kravín. Areál JZD byl vyasfaltován, zlepšily se sociální podmínky zaměstnanců, jako nové šatny, sprchy. Pro zaměstnance i důchodce JZD zajišťuje obědy. Strojopark je doplňován o novou techniku. Staví se třetí bytovka. Hovoří se však stále více o veliké zadluženosti JZD.

V roce 1988 končí překvapivě ve funkci předsedy JZD dosavadní šéf Ing. František Vaňha.

Družstevníci nemají řádně možnost se vyjádřit k problému obsazení funkce. Okresní vedení KSČ a SDR rozhodlo, že novým mužem číslo jedna se stane obyvatel Senožat, Ing.Jaroslav Strachota. Zřejmě už v tomto okamžiku začal postupný rozklad JZD. Později spousta obyvatel Hněvkovic pochopila, že Vaňhovým odchodem ztratilo družstvo osobnost znalou místní problematiky a mentality. V tom nový předseda nikdy nemohl konkurovat, i když v létě 1988 osobně řídil na poli kombajn. Můžeme se jen dohadovat proč nadřízené orgány neponechaly bývalého předsedu alespoň v nižší manažerské funkci. JZD Jiřice nebylo rozhodně podnikem oplývajícím bohatými kádrovými rezervami.

Na výstavbě prodejny práce pokračují i za pomoci učňů SOU Humpolec, kteří zde vykonávají odborný výcvik stavařských řemesel.

V červenci 1989 oslavil TJ.SOKOL Hněvkovice 20.výročí založení fotbalového oddílu.

28.října 1989 byla prodejna slavnostně otevřena. Jednalo se o poslední akci socialistického zřízení, kterou se v Hněvkovicích podařilo realizovat.
Listopadové události roku 1989 znamenaly již postupný návrat ke kapitalismu.